Ve dnech 29. až 31 května 2009 odbor turistiky Sportovního klubu policie Ostrava, navštívil oblast 

 

ŽELEZNÝCH HOR

 

PROGRAM:

1. den

 

První den jsme si prohlédli Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi i samotné město Chrudim.  Odpoledne, poté, co jsme se ubytovali v penzionu Plynostav v Seči, jsme si ještě prohlédli městečko Seč a Sečskou přehradu.   

Arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi,

který vévodí Resslovu náměstí

 

Resslovo náměstí v Chrudimi s dominantní radnicí

 

   

                                                    Ukázky loutek

 

Penzion Plynostav v Seči, kde jsme nocovali. Za pár peněz velmi dobré ubytování,

příjemný personál. Šlo by doporučit, avšak penzion se měl po našem odjezdu uzavřít.

 

 

Sečská přehrada se zříceninou hradu Oheb

  

2. den 

 

Byly plánovány tyto krásné trasy, ale téměř nepřetržitý liják a děsná zima nám tyto plány zhatili.  

     

Trasa I: Podél přehrady SEČ po silnici přes obec až k rozcestí NA PŘEDĚLU.Zde se napojíme na červenou turistickou značku a po ní půjdeme k rozcestí NA ŽUPANDĚ a dále po okraji CHKO KAŃKOVY HORY až do TŘEMOŠNICE (prohlídka obce, občerstvení, kdo bude chtít, odskočí si cca 1,5 km k zřícenině hradu LICHNICE). Stále po červené značce dojdeme do obce HEDVÍKOV. Tam přejdeme na zelenou značku, po které dojdeme do PEKLA – KRASKOVA, až se opět sejdeme s červenou značkou. Společně pak po obou značkách dojdeme do VÁPENNÉHO PODOLU. Tam přejdeme na modrou značku, po níž se vrátíme zpět do SEČE.    Celkem cca 25 km.  

 

Trasa II. – Ze SEČE od informačního centra po zelené značce k zříceninám hradů VILDŠTEJN a OHEB. Dále pak po modré značce do obce ÚSTUPKY. Po zhruba 4 km za obcí bychom měli narazit na hnědou hypo-stezku. Dáme se po ní doprava přes řeku CHRUDIMKU a dojdeme do KLOKOČOVA. Tam se dáme na červenou značku a podél přehrady dojdeme zpět do SEČE. Celkem cca 18 km.

 

Trasa III. – Ze SEČE až k OHEBU po stejné zelené značce jako trasa II. Na rozcestí se dáme doleva na modrou značku. Po ní dojdeme podél MARKOVY SKÁLY do HOŘELIC a dále až k rozcestí PADRŤSKÝ MLÝN. Nepůjdeme dále po značce, ale dáme se doleva po silnici. Na příští křižovatce opět doleva do SEČE. Celkem cca 11 km.  

 

Jako náhradní program jsme proto zvolili návštěvu nedalekého skanzenu Veselý Kopec u Trhové Kamenice.

 

Oválná sýpka ve skanzenu Veselý Kopec

 

Mlýn.

 

Kočovné divadlo Vojtěcha Kopeckého

 

Nicméně, přes vytrvalý déšť rozhodli jsme se projít alespoň část Železných hor po svých. Někteří jsme tudíž šli náhradní trasou cca 12 km dlouhou od zříceniny hradu Lichnice, přes Třemošnici, zpět do Seče. Z této trasy máme jen pár fotek, protože se v jednom kuse z mraků valily provazy deště a nešlo takměř vůbec fotit.

 

Na Lichnici

 

Vstupní brána hradu Lichnice v Železných horách. Z obou snímků je vidět, jak nízko byly mraky.

 

Žižkův dub na cestě od hradu Lichnice do obce Třemošnice.

Průvodkyně na hradě říkala, že kdo dub třikráte obejde a zašeptá do něj své přání,

dozajista se mu přání vyplní. Jak vidno, někteří neváhali.

 

Část promoklé skupiny, která neváhala poznat Železné hory i v dešti.

V době pořízení snímku asi na půl hodinky přestalo pršet, proto ty úsměvy na tvářích.

 

 

                                    Jelikož jsme přes den vymrzli, museli jsme se večer trochu zahřát.

 

 

3.den

 

Ještě brzy ráno to vypadalo, že bude konečně hezký den. Pár těch, kteří jsme  tam ještě nebyli, jsme se proto vydali už o půl sedmé ráno ke zřícenině hradu Oheb nad Sečskou přehradou. Padla však mlha, takže jsme toho moc neviděli. Přesto to byl hezký zážitek. 

 

Nahoru na zříceninu to je tak trochu horolezecký výstup.

 

…a už jsme tam.

 

Když jsme se vrátili na snídani, opět začalo pršet. Nezbylo nic jiného, než sbalit kufry a vydat se na cestu domů. Cestou jsme se ještě zastavili v Litomyšli, kde jsme si prohlédli místní zámek a další pamětihodnosti tohoto města. Pak už hurá domů za vytrvalého deště. Až před Ostravou přestávalo pršet. Tentokrát počasí našemu zájezdu nepřálo, přesto bylo fajn.

 

Smetanovo náměstí v Litomyšli.

 

Bedřich Smetana shlíží na Janu Švidrnochovou.

 

Účastníci zájezdu

 

KDE JSME BYLI:  Železné hory se víceméně kryjí s okresem Chrudim. Na západ zasahují až po Ronov nad Doubravou, na sever po Chrudim, na jih pár kilometrů jižně od Hlinska a na východ až po Toulovcovy a Městské maštale u Nových Hradů. Jsou západním výběžkem Českomoravské vrchoviny. Na západě a na jihu spadají příkře do roviny u řeky Doubravy, zatímco na severu pozvolna přecházejí do Polabí. Jedná se o nesmírně zajímavou a cennou oblast a proto tady také v r. 1991 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory. Pro oblast je charakteristický příkrý zlomový svah na západě - Železné hory se od Kutné Hory jeví jako hradba zvedající se nad relativní rovinu do výšky přes 200 metrů. V Železných horách najdeme velmi pestrou a rozmanitou krajinu, jsou zde původní bukové lesy, hluboká údolí, louky, pole. Se Železnými horami jsou také neodmyslitelně spjati Keltové.

Nejvyšší kótou Železných hor je Pešava (697 m n. m., jv. od Hlinska - podle Zeměpisného lexikonu ČR, Hory a nížiny, Academia 1987) nebo také často je uváděn Vestec (668 m n.m.; jižně od Horního Bradla - záleží na vymezení Železných hor). Dalšími význačnými vrcholy jsou Spálava (663 m n. m.) u Horního Bradla, Bučina (606 m n. m.) nad Vápenným Podolem, Krkaňka (567 m n. m.) u Ronova nad Doubravou a Kaňkovy hory (557 m n. m.) u Třemošnice. Ty kromě Spálavy neposkytují výhled.

Oblastí protékají dvě hlavní řeky. Je to především Chrudimka, která k Železným horám neodmyslitelně patří. Vytváří místy hluboce zaříznuté údolí, které je chráněno jako přírodní památka (Krkanka, Strádovské peklo). V Železných horách pak na ní bylo vybudováno 5 přehrad, a to Hamry, Seč, Seč II, Křižanovice a Práčov. Oblastí protéká také turisticky přitažlivá řeka Doubrava, na které stojí kamenná přehrada Pařížov už od roku 1913. Nad Ronovem protéká Doubrava krásným Chittussiho údolím a  přírodním parkem stejného jména.

VŠE NAJDETE NA MAPĚ KČT  1:50 000 č. 45 – ŽELEZNÉ HORY